MFF v Cannes

Filmový festival v Cannes (Festival de Cannes) patří mezi nejvýznamnější evropské filmové přehlídky. Každoročně v květnu přitahuje pozornost filmařů, distributorů, herců, kritiků i milovníků filmu z celého světa. Během své existence si festival vybudoval pověst místa, kde se prezentují kvalitní umělecké snímky, a které je zároveň klíčové pro filmové producenty a distributory. Společně s filmovými přehlídkami v Benátkách a Berlíně tvoří festival v Cannes takzvanou „velkou trojku“ – trojici nejprestižnějších filmových festivalů v Evropě.

Historie festivalu v Cannes

Myšlenka na založení mezinárodního filmového festivalu ve Francii vznikla již v roce 1938. Jedním z důvodů bylo vytvoření konkurence k mezinárodnímu filmovému festivalu v Benátkách, který byl v té době pod vlivem fašistického režimu. Cannes bylo vybráno nejen pro svou atraktivitu na Francouzské riviéře, ale také díky závazku zástupců města vybudovat pro tuto událost speciální prostory. První ročník byl naplánován na přelom srpna a září 1939, avšak kvůli vypuknutí druhé světové války byl zrušen.

Po válce se první oficiální ročník festivalu uskutečnil od 20. září do 5. října 1946 v bývalém kasinu v Cannes. Navzdory finančním potížím, kvůli nimž bylo pořádání akce zrušeno v letech 1948 a 1950, se festival rychle etabloval jako významná kulturní událost. V roce 1951 byl termín konání přesunut na jaro, aby se vyhnul konkurenci s Benátským festivalem, který se konal na podzim. Díky atraktivní lokalitě, mediální publicitě a vysoké kvalitě soutěžních snímků se festival v Cannes stal v průběhu desetiletí důležitým místem pro filmový trh, kde se prezentují nové projekty a uzavírají distribuční dohody. Pro filmové profesionály představuje nejen prestižní událost, ale i platformu pro vytváření vztahů a navazování spolupráce.

Porota a soutěžní sekce

Festival v Cannes je známý svým pečlivým výběrem porotců, kteří jsou každoročně vybíráni z řad renomovaných filmařů, herců a dalších osobností filmového průmyslu. Porota má na starosti hodnocení filmů v hlavní soutěži a udělení cen v různých kategoriích. Kromě hlavní soutěže o Zlatou palmu nabízí festival řadu dalších sekcí, které umožňují prezentovat širokou škálu filmové tvorby.

Sekce Un Certain Regard se zaměřuje na neobvyklá a netradiční filmová díla z blízkých i vzdálených kultur. Cinéfondation se soustřeďuje na studentské filmy z filmových škol po celém světě, zatímco soutěž krátkometrážních filmů poskytuje prostor pro mladé tvůrce, kteří se teprve prosazují. V sekci Mimo soutěž se poté nachází výběr filmů, které usilují o pozornost festivalového publika, avšak nesoutěží v žádných sekcích.

Hlavní cena a její nejznámější vítězové

Nejprestižnějším oceněním festivalu je Zlatá palma (Palme dʼOr), která se uděluje od roku 1955. Cena je tradičně předávána režisérovi nejlepšího snímku v hlavní soutěži. Původně byla hlavním oceněním festivalu takzvaná Velká cena (Grand Prix), která se udělovala mezi lety 1946 až 1954 a následně v letech 1964 až 1974. Současná podoba ceny zobrazuje zlatou palmovou větvičku, která je položena na obdélníkovém kusu broušeného křišťálu a uložena v modrém pouzdru z marocké kůže.

Mezi nejznámější výherce hlavní ceny festivalu patří filmy Mzda strachu (1953), Sladký život (1960), Zvětšenina (1967), MASH (1970), Rozhovor (1974), Taxikář (1976), Apokalypsa (1979), Paříž, Texas (1984), Sex, lži a video (1989), Zběsilost v srdci (1990), Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994), Pianista (2002), 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (2007), Strom života (2011), Život Adèle (2013), Parazit (2019), Trojúhelník smutku (2022) a Anatomie pádu (2023).

Zajímavosti

V historii festivalu v Cannes se pouze devíti tvůrcům podařilo vyhrát hlavní cenu dvakrát. Jsou jimi režiséři Alf Sjöberg, Francis Ford Coppola, Bille August, Emir Kusturica, Shôhei Imamura, režisérské duo Jean-Pierre Dardenne a Luc Dardenne, Michael Haneke, Ken Loach a Ruben Östlund.

Do roku 2024 získaly Zlatou palmu pouze tři ženy: Jane Campion za romantické drama Piano (1993), Julia Ducournau za film Titan (2021) a Justine Triet za kriminální drama Anatomie pádu (2023).

České úspěchy v Cannes

Česká kinematografie zaznamenala na festivalu v Cannes několik významných úspěchů. V roce 1946 obdržel František Čáp Velkou cenu (Grand Prix) za válečné drama Muži bez křídel. Nejúspěšnějším českým tvůrcem zůstává Vojtěch Jasný, který si v 60. letech odvezl z festivalu hned dvě ocenění – Zvláštní cenu poroty za pohádkově laděnou satiru Až přijde kocour (1963) a Cenu pro nejlepšího režiséra za poetické drama Všichni dobří rodáci (1969).