Nebelkind – Konec mlčení

Film se natáčel 27 dní mezi 15. květnem a 23. červnem 2023 na různých místech v Rakousku a České republice. Mezi klíčová místa natáčení patřila Vídeň, Dolní Rakousko a Jihomoravský kraj. Scény se natáčely zejména v rekreačním parku Ernstbrunn v okrese Korneuburg a na zámku Jaroslavice na Jižní Moravě.

Nebelkind – Konec ticha je dojemné drama, které zkoumá trvalý dopad historických traumat napříč generacemi. Film sleduje Hannah (Jeanne Werner), rakouskou ochránkyni vlků, která se vydává na cestu za uprchlým vlkem přes hranice do České republiky. Tato výprava ji zavede do bývalého domova její babičky Viktorie (Susanne Michel), místa, odkud byla její rodina po druhé světové válce násilně vysídlena. Tam se setká se svou odcizenou matkou Miriam (Klára Melíšková), kterou místní komunita ostrakizovala, když se snažila najít způsob, jak se vyrovnat s bolestnou minulostí rodiny. Jak se Hannah noří hlouběji do historie své rodiny, odhaluje nevyřčené příběhy o své babičce a složité dynamice, která formovala jejich životy. Film prolíná osobní příběhy s historickými událostmi a poukazuje na dlouhodobé důsledky vysidlování na příkladu rodiny, která bojuje o identitu v pohraničí poznamenaném mlčením a represí.

Soundtrack k filmu složila rakouská hudebnice Eva Jantschitsch, známá také pod svým projektovým jménem Gustav. Film doplňuje svými atmosférickými a emocionálně rezonujícími kompozicemi. Prolíná jemné elektronické textury s organickou instrumentací, a vytváří tak jemnou rovnováhu mezi napětím a introspekcí. Zdrženlivá a kontemplativní povaha soundtracku mu umožňuje odrážet témata filmu, která spočívají v odhalování pohřbených pravd a obnovování ztracených spojení. Soundtrack zatím bohužel není nikde dostupný jako samostatné album.

Nebelkind – Konec ticha předvádí pečlivou směs technického umění a tematické hloubky. Vizuální vyprávění filmu vytvořila kameramanka Leena Koppe, která používá poměr stran 1,85:1 k zachycení jemné souhry mezi přírodní krajinou a vnitřními boji postav. Rozhodnutí natáčet digitálně v barvě umožňuje živé zobrazení mlhou zalitých lesů a kontrastního tepla rodinných prostor. Zvukový design v režii Petera Rösnera a Jana Paula využívá Dolby 5.1 k ponoření diváka do cesty protagonisty s ambientními zvuky lesa a jemnými zvukovými podněty.

Produkce, která spolupracovala s rakouskou společností Plan C Filmproduktion a českou společností Axman Productions, podpořilo několik institucí, včetně Rakouského filmového institutu, Vídeňského filmového fondu, Dolnorakouského regionálního fondu, Českého filmového fondu a Jihomoravského filmového fondu. Vícejazyčné obsazení filmu zahrnovalo herce, kteří se pro své role museli naučit nové jazyky. Německy mluvící herečky ztvárňující Hannah a Viktorii se pro film naučily trochu češtiny, zatímco česká herečka hrající Miriam se během natáčení naučila německé dialogy.

Film režisérky Terezy Kotyk je hluboce zakořeněn v osobních i kolektivních dějinách. Čerpá inspiraci z režisérčiny vlastní rodinné historie. Po pádu železné opony byl dům její prababičky restituován její matce, což celou rodinu zásadně ovlivnilo. Tato událost podnítila její zájem o pocity vysídlení, které vznikají při získání rodinného domu, který byl dávno ztracen a dlouze obýván jinými lidmi.

Vyprávění také zkoumá koncept „Nebelkinder“ neboli „dětí mlhy“, termín používaný k popisu potomků přeživších druhé světové války, kteří zdědí nevyslovená traumata svých předků. Kotyk se inspirovala příběhy těchto jednotlivců a snažila se osvětlit přetrvávající následky historického násilí a všudypřítomného ticha, které ho často obklopuje.