Nejlepší pokračování všech dob? Oscarový metr má dva favority a devítku vyvolených sequelů

Pozlacenými králi filmových sequelů jsou v tomto ohledu druhý Kmotr (1974) a třetí Pán prstenů s podtitulem Návrat krále (2003). V obou případech se samozřejmě jedná o zcela odlišné žánry a témata – mluvíme o gangsterské rodinné kronice Francise Forda Coppoly, kde Al Pacino pokračuje v budování impéria zděděného po přistěhovalém otci, a o završení fantaskní trilogie na motivy literárního díla J. R. R. Tolkiena, v němž srdnatí hobiti svrhávají nejtemnější hrozbu pro bájnou Středozem. Jenže kromě nejcennějšího Oscara (Kmotr jich toho roku získal celkem šest a Návrat krále dokonce rekordních jedenáct) je pár věcí spojuje.

Oba filmy jsou obecně řazené mezi nejsilnější filmová pokračování už ve vztahu k vlastním sériím, které zahýbaly s vývojem kinematografie. A lidé se tedy moc rádi hašteří nad tím, která část je podle nich tou nejlepší. Také první Kmotr (1972) vybojoval nejcennější zlatou sošku a změnil možnosti hollywoodského vyprávění, ačkoli vycházel z jeho klasických tradic. Výběr nejpovedenějšího dílu Pána prstenů je vzhledem k výjimečnému diváckému, kritickému i kasovnímu úspěchu celé trilogie záležitostí do pranice – trojka kraluje jako hmotnými cenami zatížený souhrn konceptuálního spektáklu, emočně i vypravěčsky komplexní dvojku preferuje sám režisér Peter Jackson a jedničku lze považovat za významný zlom v evoluci dobrodružného žánru a aranžmá trikového světa.

U Kmotra je přitom zajímavé, že opožděné završení trilogie z roku 1990 se retrospektivně považuje spíš za degradaci předchozího vrstevnatého mistrovství. Kmotr III obdržel i nominace na ironické Zlaté maliny, ale ejhle, také on je mezi devítkou sequelů, již Akademie na hlavního Oscara nominovala. Předčil tak třeba druhý článek Star Wars Impérium vrací úder nebo populární trojku Indiana Jonese, kteří se na rozdíl od Nové naděje (1977) a Dobyvatelů ztracené archy (1981) o sošku za nejlepší film roku vůbec neucházely.

Už z tohoto krátkého výčtu můžete vidět, že padají zejména tituly blockbusterů či rozmáchlých epických ság. Co jiného by si také zasluhovalo obdržet pokračování, že? To ale samozřejmě není zcela výlučné, což napovídá už neustále stupňovaný počet sequelů. Vůbec prvním nominovaným pokračováním se roku 1945 stal snímek Zvony od svaté Marie, který navazoval na oscarového výherce z předešlého roku s názvem Farář u svatého Dominika. Nechytáte se? Nevadí, tyhle lehce přežité hudební klasiky z Bingem Crosbym si už dnes pamatuje málokdo.

Jinak se to má se zbývajícími členy velké devítky. O Oscary se svého času rval také druhý Pán prstenů Dvě věže, ale Akademie tehdy zjevně vyčkávala na spršku cen pro rozlučkový opus. Roku 2010 svět ohromilo druhé pokračování průlomového animáku Toy Story 3, které předčilo jedničku i dvojku a ucházelo se nejen o Oscara za animovaný, ale i obecně nejlepší film roku. A to zcela zaslouženě, neboť tvůrci Pixaru zde dost možná vystoupali na svůj vypravěčský i emocionální vrchol.

Od té doby se každoročně skloňuje některý z četných blockbusterových sequelů, které by během nejelitnější párty showbyznysu mohly zaválet. Marvelovky se ale pořád neberou dost vážně na to, aby mohly bojovat v hlavní kategorii a Akademie dává prostor spíš autorským počinům, které mají co povědět o stavu skutečného světa. Popřípadě ulítne s asijsko-americkým bizárem Všechno, všude, najednou, který před dvěma lety zametl hned se dvěma nominovanými sequely. Hity Top Gun: Maverick i Avatar: The Way of Water byly těžké, komerčně triumfální váhy, které se zejména v prvním případě naklonily přímo k nekritickému nadšení publika.

Oscaři ale upřednostnili indie miláčka od studia A24 s velkými hereckými příběhy Michelle Yeoh a Ke Huy Quana, který celou sezónu sbíral ocenění jako na běžícím páse. To přitom roku 2015 nepomohlo soudobému favoritovi a poslednímu z devítky, totiž vysokooktanové Zběsilé cestě, na níž se Tom Hardy proháněl jako Šílený Max. Spíš spin-off než tradiční pokračování, modernizace pokleslé exploatační franšízy George Millera nabídla nekompromisní vizuální zážitek hodný titulu „akční film století“. Ani nadšené recenze, cejch instantní klasiky a úvodní várka Oscarů v technických kategoriích i za nejlepší střih k ovládnutí ceremonie nestačily. Miller za režii prohrál s Alejandrem Gonzálezem Iñárritem, jenž scénický naturalismus v Revenantovi šperkoval dlouhými záběry a lehkým spirituálním pozlátkem, a nejlepší film roku překvapivě ukořistilo konverzační drama Spotlight, tedy velký příběh o pořádném církevním maléru.

Nadcházející nominace, které proběhnou už dnes po odkladech vinou losangeleských požárů, s tímto výkladem možná zamávají. Také uplynulý rok pochopitelně nabídl spoustu pokračování, a přestože prequel Zběsilé cesty s názvem Furiosa finančně ostrouhal a nenaplnil nepsané kvóty pro zohlednění, na nominační listiny má nakročeno druhá Duna, Gladiátor II a třeba i pixarovka V hlavě 2.

Prohlédněte si žebříček nejlepších filmových sérií podle uživatelů a uživatelek Kinoboxu.

Zdroj: Slashfilm